Žít si svůj čistý příběh

Včera jsem se dívala na Velkého Gatsbyho a už druhý den mě napadá, že chci jen žít svůj čistý příběh. Se vším, co k tomu náleží. Že budu selhávat, rozpínat se, pak scvrkávat do kuličky, dělat chyby, že budu pro někeré lidi nepochopitelná, pro jiné blázen, nebo mě budou nosit na rukou, že budu tlačit a pak z toho nešťastná brečet, vítězoslavně křičet a pak se propadat, že se budu motat a pak těžkopádně rozmotávat. Že budu mít pochyby a pak zase víru, že se budu bát šlápnout vedle a pak bezostyšně šlapat, nechtěně ubližovat a pak se bušit do hrudě a ve slzách prosit o odpuštění, že budu sebevědomě hlásat a pak se schovávat studem do polštáře. To vše ať je, ale nech je vše čisté a přímé. Toužím si prožít svůj čistý příběh. Prosím o to. Děkuji.