Svat Václave, oroduj za nás!

Svatý Václave, stáli a stojíme tady jako tvůj národ pod tvojí sochou, ve všech kritických obdobích naší více než stoleté historie, smějeme se, pláčeme, zvedáme ruce i vlajky, prosíme, pronášíme, zpíváme, tančíme, tleskáme, křičíme. My děti, vnoučata a pravnoučata tvých dětí 20. století. Jsme pokaždé zmítáni strachy, bolestmi, smutky, ale tady, vždy u tebe, nacházíme naději. Víru v lepší časy. Že snad, ano snad. Tentokrát. Ale víme, že naše děti, jejich děti a děti jejich dětí, budou zase tady pod tvojí sochou smát se, plakat, zvedat ruce i vlajky, prosit, pronášet, zpívat, tančit, tleskat, křičet, i když my už nebudeme. Ty však zůstaneš. Zůstaň, neopusť nás. Protože jednou, snad, budeme tady stát pod tebou bez smutků, v radosti, vzájemném porozumění a lásce, bez obav a děkovat ti, že jsi tady vždycky byl. Pro nás, všechny lidi všech národností dobré vůle.

Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha! Kriste, eleison.

„Buďme rádi, že jsme členem Severoatlantické unie. Ukrajina v těchto chvílích bojuje i za nás,“ Tomáš Pojar.